Psychologie v původním významu znamená nauku o duši. Úvahy o tom, zda i stroj může mít duši, vědomí nebo city, se mohou jevit jako plané filozofické mudrování. Zároveň v sobě mají cosi mystického, co s námi lidmi rezonuje. Dotýkají se základních témat lidské existence, zejména otázky po tom, co je podstatou našeho lidství a zda naše bytí není ve své podstatě jenom zapínání a vypínání akčních potenciálů naší nervové soustavy analogické nulám a jedničkám integrovaných obvodů. Anebo lze úvahu obrátit a dívat se na počítače a současnou umělou inteligenci jako model naší vlastní psýché. Psychologie či širší kognitivní věda má v současnosti pravděpodobně více otázek než odpovědí. V každém případe byla i na počátku AI.
Dejte mi tucet zdravých, dobře vyvinutých nemluvňat…
Slova z podtitulku nepronesl lidojed ani pedofil. Jedná se o začátek slavného manifestu otce behaviorismu Johna Watsona. Ten odhodil „nature“ tedy veškeré vrozené vlohy, záliby a vůbec celou osobnost. Pro Watsona a následníky radikálního behaviorismu se celá psychologie člověka odvíjela od jednoduchého paradigmatu podnět a odpověď. Watson tvrdil, že s pomocí podmiňování a učení lze z kohokoli vychovat lékaře, právníka, ale také zloděje či žebráka.1
Až později neobehavioristé připustili, že osobnost jakýsi vliv má, nicméně jeho zkoumání stejně nemá smysl a nazvali ho černou skříňkou.
I přes časoprostorové prolínání behaviorismu s psychoanalýzou, která osobnost do psychologie důrazně vrátila, se zejména v americkém prostředí dědictví behaviorismu táhlo psychologií ještě v 50. letech 20. století. Zejména v akademickém prostředí byla na indexu nejen osobnost, ale také z dnešního pohledu nevinná slova jako paměť, zpracování informací nebo vnitřní stavy.
Zejména mladší psychologové začali závidět jinému vědnímu oboru, který se v té době začal rychle rozvíjet – kybernetice. Začali se ptát, proč se jejich počítačoví kolegové mohou zabývat „pamětí“ a „vnitřními stavy“ a oni ne. Najednou inženýři používali mentalistické názvosloví, které behaviorálním psychologům bylo dlouho zapovězeno.2
Mladá počítačová věda tak stála u výrazné proměny paradigmatu psychologie. Zrodila se kognitivní věda a spolu s ni později metafora mozku jako počítače. Přestože v dalších letech narazila na své limity, ovlivnila zpětnovazebně podobu dnešní AI zejména její pojetí propojení informací podobně jako jsou propojeny neurony synapsemi. Vznikl konekcionismus, na jehož odkazu stojí AI tak jak ji dneska, alespoň prozatím, známe.
Freude, Freude, vždycky na tě dojde
Příborský rodák by se asi podivil, že se jeho jménem zaklíná jeden z praotců AI, Marvin Minsky. Ten kromě toho, že v roce 1956 ťukal na pomyslný základní kámen AI na workshopu v Darthmouth, o třicet let později ve své knize The Society of Mind nadhodil myšlenku, že vědomí vznikne, pokud vhodíme jednoduché „myslící“ procesy, které nazval agenty, do primordiální polévky a necháme je tam samotné vařit.
Podle Minského i poněkud hloupí nebo jednostranní agenti bez vědomí nakonec vzájemnou interakcí „stvoří“ vědomí resp. zvědomí se. Aby se vyloučil balast a protichůdné postoje jednotlivých agentů, které během takového procesu vznikají. je třeba existence cenzorních agentů.
A tady se Minsky odvolává na Freuda resp. jeho teorie morfologie psýché a mechanismů obran jako je potlačení nebo vytěsnění, které chrání mysl před vpády obsahů, které by ji mohly ohrozit.
Pokud vás ukázka z přednášky o vztahu AI a psychologie zaujala, rád vás jí provedu celou. Napište mi.